OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Proletáři všech zemí spojte se, nebo střelím!

To bylo jedno z tisíců hesel v 68 všude přítomných. Použil jsem ho na úvod, protože má v sobě "něco z Cimrmana"

Před padesáti roky mi bolševici zkurvili život. To, co jsme prožili 21. srpna 1968 a dále, jako generace tehdy mladých lidí, prakticky s celým životem před sebou, je těžko sdělitelné těm, kteří tu tragedii neprožili. Ráno jsem šel do práce, bydlel jsem poblíž centra Brna a na ulici jsem se ocitnul ve válečných podmínkách. Všude tanky a obrněné transportéry, tanky ničily dlažbu ulic a asfalt, byly všude. Nikdo nic nechápal. Jen ti, kteří si ráno pustili rádio věděli. Až v práci byl puštěný závodní rozhlas a tam běželo přímé vysílání Českého rozhlasu. Všichni v šoku slyšeli, jak hlasatel oznamuje, že neví, jak dlouho ještě budou vysílat, že se blíží sovětští vojáci a je slyšet střelba. Střelba ve vysílání sílila a potom hlasatel jen oznámil, že pouští československou státní hymnu a vysílání musí ukončit. Tak se také stalo.

Tvrdí chlapi plakali bezmocí a vztekem. Doufali jsme, že se něco stane, někdo ve světě se nás zastane, ale samozřejmě se nikdo nezastal. Maximálně poslali nějaké rezoluce, jako cimrmanolog bych řekl že poslali ostré prosby a tím celá pomoc skončila. Tohle jsme si samozřejmě jako mladí lidi nemohli nechat jen tak líbit. Oni měli tanky a samopaly, my jen touhu po svobodě a pohrdání těmi ozbrojenými ruskými mužiky. To mi zůstalo celý život, dodnes. Jedno z jejich center zájmu bylo u hlavního nádraží v Brně. Tam pořád stálo několik tanků a obrněných transportérů. Nějaký jejich politruk nám vysvětloval, jak nám přijeli pomoci a my jsme ho posílali do prdele. Létaly proti nim většinou rajčata.

 

Mám nezapomenutelný zážitek, kdy jsme jako dav mladých lidí hrozili pěstmi u Hlavního nádraží, někdo z nás hodil na jeden projíždějící transportér rajče a takový umaštěný mongoloid, který seděl nahoře sundal samopal a poslal nám dávku, možná dvě, z kalašnikova. V mžiku jsme všichni leželi na chodníku a slyšeli jsme, jak nám kulky bzučí nad hlavami. Je to zvuk, který se nedá napodobit a za námi to pleskalo do omítky. Je to zvláštní, ale nebáli jsme se se jich a domů nikdo neutekl.

 

 Když jsem potom za pár dní slyšel tehdy všemi zbožňovaného Dubčeka, jak pronáší hanebný kapitulantský projev v rádiu a pláče u toho jak stará kurva, pochopil jsem, že je konec všeho. A byl. Přišel Husák, normalizace, odkudsi se vynořili socialističtí zpěváci, z rádia bylo slyšet strašný sračky, v lednu začali slavit zločince Uljanova – Lenina, potom na jaře osvobození Rudou armádou, ve skutečnosti to bylo dobytí území, přes slovenské povstání až po říjnovou revoluci, která se slavila v listopadu. Na vánoce děda Mráz… totálně vymyté mozky. Do toho rozmach StB a udávání lidí. Ve svazcích StB jsem potom našel lidi, do kterých bych to nikdy neřekl ani náhodou. Dokonce jsem měl jednoho i ve vlastní kapele. Byl jsem kapelník a tvrdě jsem potíral alkohol během produkce. Ožralý muzikant prostě nemůže zahrát dobře. On mi říkával, ať ho neseru, že když bude chtít, tak mně zničí. Bral jsem to jako opilecké řeči, ale potom jsem ho našel ve svazcích. Katastrofa.

Znám případ, kdy milenec chodil donášet na svoji vdanou milenku. Byl na ni nasazen cíleně, šlo o emigrantku, která se vrátila kvůli rodičům. Udavač dostal i příznačné krycí jméno…Záleťák. Šel od ní přímo na StB podávat hlášení. Komu by z toho nebylo špatně? Dodnes je pod tím jménem ve svazcích StB (dotyčný už nežije)     

 

Na první výročí okupace v 69 jsem šel jako mladý kluk z odpolední k hlavnímu nádraží v Brně podívat co se děje a zapojit se do protestů. Bylo tam víc hloučků a řečníci se snažili bez jakýchkoliv technických prostředků sdělit svoje názory. Byl tam také jeden starší pán, který to bral s nadhledem a ze všech sil volal (cituji) "Rusi jsou Rusi a mrdat se musí" Dostal jsem se do prostoru poblíž kina ČAS a tam jsem poslouchal řečníka v menší skupině mladých lidí. Přišel k nám nějaký uniformovaný policajt (VB) a vykřikoval "rozejděte se" Moc se nám nechtělo a tak ten chlap vytáhl píšťalku a zapískal. Nevím odkud přiběhlo komando a seřadili se vedle nás. Ten jejich náčelník pískl podruhé a hoši na nás vlítli s pendrekama. Jeden mně vzal pendrekem přes záda (lopatku), ruka mi spadla, byla to silná bolest. Chystal se udeřit podruhé, ale neznámý kluk vedle mně ho nakopl do prdele a tím na sebe upoutal jeho pozornost. Dostal pendrekem do hlavy a ještě mu nastříkal nějaký sajrajt do očí.... to už přestávala sranda a kdo mohl utíkal. Nevím, jak ten neznámý kluk dopadl, ale chtěl bych mu ještě dnes poděkovat. Vědomě na sebe strhl pozornost. Takhle jsem z toho vyšel z tučným jelitem na zádech a oteklá, bolestivá modřina fakt jako jelito vypadala. Ale proti 68 tohle byla legrace.

Tam po nás stříleli. Bolševičtí mongoloidi v umaštěných hadrech. Za hozené rajče byla dávka z kalašnikova.

 

Měl jsem v osmdesátých letech slušně nakročeno do kriminálu, za trestný čin hanobení představitele spřátelené země a tábora míru. Zachránilo mně jen to, že vedoucí provozu nebyl kovaný komunista, zavolal si svědky, kteří byli u mé řeči na veřejnosti a ti náhle ztratili paměť. Jinak to vypadalo na dva roky. Potom mi ještě soudruh vedoucí (dej mu pánbůh klidné odpočinutí) sdělil, že si mám dát pozor, že jsou na mně nasazeni dva, neví o koho se jedná, ale mám dát pozor třeba i na zábavách kde hraju. Čekal jsem udavače mezi návštěvníky akcí, ale on seděl se mnou u stolu. Ten druhý byl těsně vedle mě v zaměstnání.

Já, ani moje generace už to tady nevytrhneme, ale mladší lidi by měli svoji svobodu hlídat a hnát svinským krokem všechny ty, kteří nás ženou zpátky do náruče Ruska a Číny. Nevěřte také estébákům, ani těm "bývalým". My jsme také byli jeden den svobodní a druhý den už ne.

Pro úplnost uvádím tzv. pendrekový zákon, na základě kterého nás potom policajti a milicionáři mlátili. Tenhle zákon podepsal m.j. také náš "hrdina" Alexandr Dubček.

 https://cs.wikipedia.org/wiki/Obu%C5%A1kov%C3%BD_z%C3%A1kon  

 

Přehled komentářů

  • Co to má znamenat

    21.8.2018 6:06:05 | Josef Boráň

    Takhle By zneužíváte Cimrmana???? Že Vám není hanba. Styďte se. Zasílám do DJC

    Zobrazit odpovědi

    • Re: Co to má znamenat

      21.8.2018 11:21:02 | Robert Schlesinger

      Ubožáku...samozřejmě anonymní. Udaný mail neexistuje. To je vše, co se k tomu "komentáři" dá slušně říct.

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.